Uhlí

Uhlí je hornina, která je složená z uhlíku, vodíku, kyslíku, síry a radioaktivní příměsi (nejčastěji uran). V přírodě se nachází pod povrchem země a dá se získat dvěma způsoby, povrchovou težbou (hnědé) nebo hlubinnou těžbou (černé). Využití této horniny najdete převážně v energetice, kde se používá jako palivo do tepelných elektráren, nebo v domácnostech na vytápění nebo na ohřev vody.

Druhy

• Lignit
• Hnědé
• Černé
• Antracit

Vznik

Tato lesklá černá nebo hnědá hornina vznikla z odumřelých rostlin uložených v močálech, k čemuž docházelo zejména v období karbonu. Zbytky rostlin napadaly do bahna, kde  byly později stlačeny, když močály zavalily další vrstvy sedimentů. Vlivem velkého tlaku a vysokých teplot z nitra Země se takto uložené vrstvy přeměnily na uhlí.

Výskyt v České republice

V České republice tuto horninu najdeme hlavně v okolí Ostravy a Karviné. Nachází se zde černé uhlí, které se těží hlubinnou těžbou. Na severu Čech pod Krušnými horami se těží hnědé uhlí, které se těží povrchovou těžbou. Tato oblast se jmenuje Hnědouhelná mostecká pánev. Hnědého uhlí a lignitu se v roce 2008 vytěžilo 47 mil. tun, černého 13 mil tun.

Na našem území se těží také Lignit a to na Břeclavsku a Českobudějovicku.

Využití

Zplyňování

Zplyňování slouží k výrobě syntézního plynu. Syntézní plyn se využívá na výrobu pohonných hmot benzínu a nafty. Tuto speciální technologii zatím využívá jedná chemická společnost z Jižní Afriky. Dříve se i zplyňováním vyráběl svítiplyn, díky kterému se v domácnostech svítilo a topilo, ale nebyla to zrovna nejbezpečnější metoda, a tak se od ní odstoupilo a začal se používat zemní plyn.

Zkapalňování

Zkapalňování je metoda přeměny uhlí na kapalná paliva jako je benzín nebo nafta. Existuje hned několik procesů, díky kterým lze pevnou horninu proměnit na kapalná paliva. Mezi tyto procesy se řadí: přímé tavení horniny, karbonizace při nízké teplotě (vzniká dehet bohatý na světlé uhlovodíky, který se dále zpracovává na paliva), zkapalnění pomocí CO2. Zkapalňovaní se intenzivně využívá v Číně, Německu, Jižní Africe a USA.

Dopady na životní prostředí

Spalování a těžba má špatný vliv na životní prostředí.

• Při spalovaní uhlí v tepelných elektrárnách vzniká spousta odpadu ( škvára, popílek a je nutné tepelné elektrárny pravidelně odsiřovat
• Dalším nepříjemným vlivem jsou kyselé deště, s vysokým obsahem oxidů síry, které jsou nebezpečné pro spoustu rostlin.
• Některé odpadní látky se mohou dostat do podzemních vod a kontaminovat vodu.
• Zvýšená prašnost okolí

Světové zásoby

Podle zjištěných měření, je na zemi ještě 930 miliard tun zásob, které jsou na známých nalezištích. Do tohoto množství se počítají i naleziště, ke kterým zatím není přístup.  Největší zásoby se nalézají v USA, Rusku, Číně, Indii a Austrálii.